Moje první stanoviště kaktusů a sukulentů bylo na venkovním koupelnovém parapetě. Měl jsem jich asi 10 a bylo mně patnáct. Pak už to ale nestačilo a začal jsem se poožlížet po ňáké desce a čtyřech nohách. Samozřejmě jsem byl na základní škole, takže taky ten stůl tak vypadal. Každá noha jinak dlouhá, k desce připevněná jedním obřím hřebíkem (taťka mě dal, když zjistil, že jsem mu je vzal - už od mala jsem totiž byl kutil :)). Ale kousků přibývalo, většinou to byly jen sukulenty (i když moje první kytka v oblasti kaktusů a sukulentů byl echinocactus grusonii), a rozvyklaný stoleček s křivými, různě dlouhými nohy, nestačil. Jednou mi taťka objevil v temposu stůl o rozměrech metr a půl krát sedmdesát centimetrů a vše se zdálo být v pohodě. Za rok jsem obsadil stůl celý a všechny ostatní, nové zbývající parapety. A pak už to se mnou šlo z kopce..Neustálé navštěvování květinářství, hledání toho po čem mé srdce touží...Jednou jsem ale vešel do květinářství U Ernesta (ulice 17. listopadu) a pan prodavač si mě zapamatoval jako pěstitele sukulentů a dal mi kontakt na jednoho z členů Klubu Kaktusářů Břeclav (p. Kochman). Od září 2007 (asi) jsem tedy začal navštěvovat klub, kde se vyskytovali stejně "postižení" lidé jako já a já byl ve svém živlu. :) Každý člen mi věnoval nějaké rostliny a u nás doma to vypadalo jako na nějaké výstavě. Časem jsem i došel na to, jak se co pěstuje, jak zalévat, zimovat aby vše krásně rostlo a vykvetlo. Neustále si obohacuji své znalosti, objevuji nové druhy v časopisech, hledám si nové kamarády a měníme spolu rostlinky. Má sbírka má přes 500 druhů kaktusů a sukulentů a já se mám parádně = Je důležité se zamyslet nad dneštní dobou - každý by měl doma mít aspoň něco živého - zvíře, kytku (kus přírody).