Rukověť pro úplně začínající pěstitele kaktusů a sukulentů

Dostali jsme kaktus...

  Už v úsměvném starém kaktusářském pořekadle se praví "Daruj nepříteli kaktus s květem, potrestáš ho na celý život". Ano, mnoho kaktusářů tímto způsobem vzniklo, kaktusy skutečně kvetou přenádherně a jejich krása často omámí rozumného člověka natolik, že se přestane věnovat návštěvám hostince či kurzům šití a stane se z něj posedlík, který nevnímá své okolí a brumlá si latinská jména svých miláčků.

  Dostal jsi nebo koupil první kaktus a nastává problém, který je nutné řešit - kam s ním? Pamatuj! Kaktus je dítětem slunce, takže v období, kdy roste (vegetační sezóna) se odvděčí za maximum slunce. Nejlépe vyhovuje jihovýchodní oslunění. Velmi dobře pak kaktusům vyhovuje umístění pod volným nebem, jen v době trvalejších dešťů je nutná ochrana - třeba průsvitným přístřeškem. V této "volné kultuře" rostou kaktusy nejlépe, tvoří pevné a husté otrnění a mají mnoho květů. Dobré je umístění i mezi okny nebo na vnitřním okenním parapetu. V bytě nám ale kaktus dlouho radost neudělá, už půl metru od okna je světla nedostatek.

  S příchodem prvních mrazů opět nastává problém - kam s ním v zimě? Tomuto období se říká vegetační klid. Kaktus jakoby spí, neroste a nesmí mít vlhko ani teplo nad 15 °C. Nemusí mít ani světlo. Pokud nemáš kaktusy v temperovaném skleníčku, kde lze udržet minimální teplotu od 5 °C, pak je nutné rostliny přenést do suchého místa, kde sice nemusí být světlo, ale teplota nesmí příliš přesahovat 10 °C. Pokud by bylo tepleji, kaktus se snaží růst a deformuje se! Vhodný je tedy suchý sklep, chodba, půda apod.

Začátek a konec vegetační sezóny - zálivka

  Vegetační sezóna začíná v době, kdy už nehrozí noční mrazíky, tedy zhruba koncem dubna a končí opět v době, kdy teploty k ránu klesají pod nulu, tedy říjen/listopad. Pokud má kaktus kořeny v suchu, mírný mrazík mu neublíží.

  Ve výše popsané "volné kultuře" nasměruj první zálivku až na období po 15. květnu, kdy předpověď hlásí stálejší teplé počasí. Poslední zálivku aplikuj zhruba v polovině září, aby do konce sezóny substrát dobře vyschnul a buňky v těle kaktusů vyzrály. Ve skleníčku nebo v bytové kultuře můžeš začít zalévat o měsíc dříve, o měsíc déle s ní úplně skončit. Kaktusy jsou zvyklé na prudké lijáky, chyba je zalévat stále a málo. Naopak, zalévej vydatně, ale s další zálivkou vždy čekej na úplné vyschnutí substrátu. Malé kaktusy můžeš zalévat i častěji, třeba každý den, neboť vysychají rychleji než velké rostliny ve větších nádobách. Asi jednou za měsíc můžeš do zálivky přidat hnojivo na pokojové rostliny.

  Je jedno, zda zaléváš svrchu, nebo podmokrem, kaktus by však neměl stát ve vodě déle jak dva dny. V létě, zejména v době největšího tepla, je vhodné zálivku asi na měsíc zastavit. Zalévej ráno či večer, nikdy nepolévej sluncem rozpálené rostliny.

Škůdci kaktusů

  Jedná se zejména o savý hmyz, tedy červce (vlnatka a kořenovka) nebo sviluška (drobnohledný roztoč - tzv červený pavouček). Nech si poradit v některé z prodejen pro zahrádkáře a kup balení některého z přípravků proti savým a žravým škůdcům (OMITE). Tím své kaktusy preventivně 2x v sezóně zalij, vždy v druhé a poslední zálivce. To je mnohem výhodnější než akutně zasahovat v době, kdy jsou již rostliny škudci poškozeny.

Přesazování

  Obecně lze říci, že kaktus přesazujeme až v době, kdy svým průměrem přeroste průměr květináče. Pak si opatříme květináč asi o třetinu širší, než je průměr rostliny a přesazujeme do propustného substrátu, např. směs ze zahradní země, ostrého písku a tříděné antuky, pro vylehčení substrátu se zamíchá i perlit, v poměru 1:1:1. Na spodek květináče se dává i drenáž, buď kamínky, nebo opět perlit, kvůli snadnému odtoku vody. Substrát pro kaktusy je i možné zakoupit v prodejnách pro zahrádkáře, na výstavách kaktusů nebo v zásilkové prodejně pro kaktusáře (Gorkého 886, 537 01 Chrudim).

Vyjímky

  Mezi kaktusy existují i vyjímky, co se týče teploty zimování. Jsou však zcela zanedbatelné (diskokaktus, melocactus..) vyžadují zimování nad 15  °C, chladnomilné pak snášejí i mrazivé zimování v nevytápěném skleníku apod. Také tzv. vánoční, velikonoční a jiné listové kaktusy vyžadují jiné zacházení - zálivka, zimování.. Tento návod řeší jen kulovité a sloupovité rody kaktusů.

JAK DÁL?

  K úspěšnému pěstování většího množství budeš časem potřebovat další informace. Nejčerstvější zprávy, odborné i naučné, včetně bohaté inzerce a oznámení o tom, co se v tomto roce zrovna děje, kde je sympozium, výstava či přednáška, to vše se dozvíš z časopisu Kaktusy. Ten pravidelně vychází již od roku 1965 4krát ročně a je registrován jako časopis klubový, neveřejný, určený pouze pro členy kaktusářských klubů.

  Téměř v každém okrese je kaktusářský spolek, který zajišťuje odběr časopisu Kaktusy, pořádá přednášky na pěstitelské či cestopisné téma, organizuje výlety po velkých sbírkách a připravuje výstavy kaktusů. Mnoho z těchto organizací vlastní své odborné knihovničky s kaktusářskou literaturou. Kaktusářské spolky a kluby jsou dále organizovány v SČPKS (Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů). Pokud se chceš o pěstování kaktusů dozvědět ještě více, mnoho potřebných informací i dávku zábavy nalezneš na internetu (lišta oblíbené odkazy).

  Česko je na světě kaktusářskou velmocí, nikde v Evropě není taková hustota kaktusářů na kilometr čtvereční, jako u nás. Proč tomu tak je, to se jen dohadujeme. Rozhodně však naše hobby přináší mnoho radostí a skvělý odpočinek. Tvrdí se, že doba strávená u kytiček se do délky života nezapočítává. Už to je důvod, aby sis těch trnitých krasavců pořídil co nejvíce.

Odkud pocházejí kaktusy a sukulenty?

  Sukulentní rostliny (do nichž patří samostatná čeleď zvaná kaktusy) mají svou původní domovinu v nejrůznějších místech všech světadílů. Ale nejvíce rostou na okrajích pouští a v tzv. polopuštích, kde je roční úhrn vodních srážek poměrně vysoký, ale nerovnoměně rozdělený do krátkých období dešťů a dlouhých období sucha. Sukulenty najdeme dokonce i tam, kde bychom jejich výskyt vůbec nečekali, například na solitérních kopcích v tropech (zvaných mogoty), epifitní druhy na stromech v tropických pralesech, ale i u nás, kde tu a tam rostou evropské druhy netřesků a rozchodníků. Druhovým bohatstvím i celkovou početností sukulentů nejvíce vynikají plochy v Severní Americe, Jižní Africe a na ostrově Madagaskar. Pro většinu lidí ze středu Evropy jsou a budou tyto oblasti z různých důvodů nedostupné. Pozor! Ne všechny sukulenty jsou kaktusy, ale naopak všechny kaktusy jsou sukulenty.

 Zdroj: informační leták Rukověť pro úplně začínající pěstitele kaktusů a sukulentů, autoři J. Gratias, P. Pavlíček, J. Štembera

obrázky: www.cact.cz/noviny - ročníky 2001-2002 vtip měsíce